jaké materiály zvolit?

Vhodné zateplení domku či obytné budovy je velmi palčivou otázkou. Při neustále se zvyšujících cenách energií je nutné se zamýšlet nad tím, jak nejefektivněji ušetřit svou vlastní peněženku! Přinášíme vám stručný přehled zateplovacích systémů a používaných materiálů.
Díky nedostatečně zaizolovaným tepelným mostům vznikají tepelné ztráty ve výši až 65%. Prostřednictvím vhodné izolace lze těmto ztrátám zamezit, a to zhruba o 25–35%.
Jednotlivé druhy zateplovacích systémů můžeme rozdělit podle následujících hledisek:
Podle umístění zateplovacího systému rozlišujeme zateplení vnitřní a vnější
Vnitřní systémy zateplení
Vnitřní systémy zateplení jsou méně časté. Používají se zejména u historických budov, kde není možný jakýkoliv zásah do vnější omítky, protože by tím byla znehodnocena památková hodnota budovy. Svůj význam má také u příležitostně obývaných prostor jakými jsou například chaty či chalupy. Vnitřní zateplovací systém skýtá řadu nevýhod – zmenší se obytná plocha místností, díky nekompaktnímu zateplení celého pláště budovy jsou tepelné ztráty omezeny v menším rozsahu, než u vnějších zateplovacích systémů. Pro běžné obytné budovy se proto tyto systémy nevyužívají.
Vnější systémy zateplení
Vnější systémy zateplení jsou optimálním řešením pro rodinné domky a obytné domy. Zvyšuje zejména tepelný odpor obvodových zdí, zlepšuje odolnost stavby vůči nepříznivým klimatickým vlivům (sněhu, vlhkosti, kolísání venkovních teplot). Zdivo, které je zvenku chráněné izolantem působí jako akumulátor tepla, který pomáhá lépe regulovat mikroklima uvnitř budovy. V zimě zůstávají místnosti déle teplé, naopak v létě udržuje příjemný chlad. Nevýhodou tohoto systému je jeho použití u bohatě zdobených a členitých fasád.
Podle materiálů, některé z nich
kamenná vlna
 
je to výborný izolační materiál, je nehořlavý (patří do nejbezpečnější třídy hořlavosti), díky vysoké propustnosti vodní páry umožňuje tento materiál domu dýchat, její životnost je více než padesát let
 
polystyren
 
na našem trhu je to asi nejvíce používaný izolační materiál, používá se ve dvou provedeních – pěnový a extrudovaný. Extrudovaný polystyren je pevnější, má lepší izolační vlastnosti a nemá tendenci se smršťovat, proto jsou jeho pořizovací náklady o něco vyšší. Oba materiály jsou pak velmi lehké, díky čemuž se s nimi snadno manipuluje a také montáž je velmi jednoduchá. Z důvodu požární ochrany mají však tyto materiály omezení v tom, že se mohou jako izolace použít maximálně do výšky 22,5 m.
minerální vlákna
tato izolace je nehořlavá, má také vynikající akustické vlastnosti a například oproti polystyrenu má lepší paropropustné vlastnosti, čímž je umožněno dýchání stavby.
Podle způsobu provedení a použitého materiálu dělíme zateplovací systémy na omítkové, kontaktní, nekontaktní a sendvičové
Omítkové izolační systémy se skládají z tepelně izolační omítky a ochranné omítkové vrstvy. Tento typ omítek má výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti oproti omítkám klasickým.
Kontaktní izolační systém spočívá v obložení stěn budovy vhodným izolantem. Ten je kladen přímo na předem připravený povrch, kde se buď lepí nebo kotví hmoždinkami. Díky tomu, že je izolant v přímém kontaktu s krycí vrstvou, vzniká zde jen těžko propustná bariéra pro vodní páry. Z tohoto důvodu jsou takto zaizolované stavby více náchylné ke kondenzaci vodních par. Nejčastěji používanými materiály jsou polystyren a minerální vlna. Vnější plášť je pak zajištěn vhodnou omítkou, popřípadě vnějšími obklady.
Nekontaktní izolační systémy bývají také nazývané montované nebo provětrávací. Mezi obkládanou vrstvou a izolantem je vytvořena vzduchová mezera, která zajišťuje dostatečné dýchání stavby. Izolant je v tomto případě připevňován na nosný rošt (kovový nebo dřevený), který je ukotven v obvodové zdi stavby. Z používaných materiálů jsou to nejčastěji izolace z minerálních vláken, polystyrenu, polyuretanu nebo celulózové izolace.
Sendvičový izolační systém se používá zejména u vnitřních systémů izolace. Funguje na principu přidání tepelné izolace mezi obvodovou zeď stavby a sádrokarton. Může zde pak být ještě vytvořena vzduchová mezera. Na vrstvu tepelné izolace jsou pak používány materiály na bázi minerálních vláken, může se ale použít i pěnový polystyrén.
porovnání zateplovacích systémů:
 
 omítkové
 kontaktní
 nekontaktní
 sendvičové
 přednosti

  • jednoduchá aplikace na členité povrchy
  • bezpečnost aplikace
  • provádění běžnými technologiemi
  • řada variant konečného vzhledu budovy (barevnost, struktura)
  • aplikací další izolační vrstvy zlepšení tepelně-izolačních vlastností
  •  možnost aplikace i na vlhké zdivo
  • možnost montáže v jakémkoliv ročním období
  • vysoká životnost
  •  aplikací další izolační vrstvy zlepšení tepelně-izolačních vlastností
  • dlouhá životnost

 nevýhody

  • nižší hodnota tepelného odporu
  • pracná a finančně náročná příprava podkladu
  • kompletní mokrý proces, omezení aplikace ročním obdobím
  • v případě použití nevhodného izolantu může docházet ke kondenzaci
  • nižší odolnost proti mechanickému poškození
  • dílčí mokrý proces, omezení aplikace ročním obdobím
  • problematická realizace na členitých fasádách
  • náchylnost ke vzniku tepelných mostů
  • finanční náročnost
  • jestli-že je izolace vytvořena bez vzduchové mezery, může docházet ke kondenzaci
  • pracnost

Výběr toho správného postupu a izolačního materiálu se odvíjí od celé řady kritérií. Proto je vždy dobré obrátit se na odborníky, kteří vám poradí, který typ zateplení je vhodný pro konstrukci právě vašeho domu.