Zdravý jako řepa

ČERVENÁ ŘEPA

provází nás už po tisíce let, záznamy o jejím používání jsou staré přinejmenším 3000 let.

Tato zelenina patři téměř bezkonkurenčně mezi nejefektivnější přírodní zdroje křemíku. Křemík je nesmírně důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání a kostí, elasticitu a zdraví cévních stěn a v neposlední řadě pružnost a mladý vzhled pokožky, pevné vlasy a nehty. Křemík celkově podporuje regeneraci celého organismu.

Další velmi důležitou a bohatě zastoupenou látkou v červené řepě je kyselina listová. Ta je nepostradatelná pro plodnost žen a zdravý vývoj plodu, pro silné srdce a celý kardiovaskulární systém. Navíc také stimuluje obnovu a růst tkání (vazy, svaly, kůže, nehty, vlasy) a okysličování buněk. Vyšší hladinu kyseliny listové najdeme v červené řepě za syrova, tepelnou úpravou se částečně ničí. Jaké další prospěšné látky najdeme v červené řepě?

Mimo jmenovaného křemíku a kyseliny listové se v řepě nachází ještě mnoho prospěšných látek. Z minerálů například hodně draslíku a železa, dále pak hořčík, vápník, zinek, jód a měď. Z vitaminů je zastoupen vitamin C, E a betakaroten. Obsahuje také organické kyseliny (jablečnou, vinnou, šťavelovou a citrónovou) a barviva (typické zbarvení jí dodává betanin, který po konzumaci řepy způsobuje neškodné zbarvení moči do červena).

Červená řepa je též bohatá na vlákninu, čímž stimuluje peristaltiku střev a čistí je od jedovatých usazenin.

ČERVENÁ ŘEPA PROTI RAKOVINĚ

Šťáva z červené řepy se doporučuje jako prevence a součást léčby rakovinného bujení, stejně tak i pro rekonvalescenci po její léčbě. Dávky jsou v takovém případě poměrně vysoké, užívají se běžně i 3 menší sklenky šťávy během dne, jako prevence se doporučuje v dávce 1 sklenky nejméně 1–2× týdně. Mnozí léčitelé slaví s touto kúrou velké úspěchy, i někteří lékaři ji doporučují jako doplněk léčby a pro celkové posílení imunitního systému při i po terapii.

PRO NÁŠ JÍDELNÍČEK

Syrovou řepu řidáváme do zeleninových salátů, buď nakrájenou na tenké plátky, nebo nastrouhanou. Výtečný a navíc velmi zdravý je salát z řepy v kombinaci např. se zelím, křenem, ořechy, jablkem, vařeným bramborem a jogurtovou, či majonézovou zálivkou a podobně. Červenou řepu můžeme vařit, nebo péct. Vaříme ji nejlépe ve slupce, loupeme a krájíme až po uvaření a lehce zakápneme citrónem, aby příliš neztmavla. Červenou řepu lze také jednoduše konzervovat, samotnou nebo v kombinaci s jinou zeleninou.

SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY

3 hlavičky vařené červené řepy (nastrouháme), 1 sklenice kysaného zelí, 1 strouhaný křen,1 nadrobno nakrájená cibule Vše promícháme osolíme a opepříme a necháme chvilku uležet.

Silný jako křen

KŘEN SELSKÝ

Používá se především jako příloha k masu, ale i do omáček a to jak studených tak teplých (v hořčici, v majonéze) a salátů. Musíme ho používat s mírou, tedy s rozumem, zde platí toho dobrého jen po trošce.

Nejlepší je v čerstvém stavu, proto se přidává až na konci varu.

Křen používáme k nakládání zeleniny (okurky, červená řepa), čerstvě nastrouhaný křen podáváme k vařeným masům, uzeninám, k minutkám, můžeme jím ochutit hořčici, majonézu, dá se přidat i do tvarohových pomazánek, k rybám, do rozmanitých omáček. Velmi se doporučuje k vejcím uvařeným natvrdo a k tvrdým sýrům.

Jestliže sníme dvakrát denně mezi jednotlivými jídly půl kávové lžičky jemně, na kašičku nastrouhaného, nevymačkaného křenu (s přidáním citrónové šťávy ihned po nastrouhání), pomůže nám odstranit hleny z vedlejších nosních dutin a jiných částí těla bez poškození sliznice. Je to tedy rozpouštěcí a čisticí prostředek při abnormálním zahlenění těla. Podle našich zkušeností opatrně použitý křen smíchaný s citrónovou šťávou nedráždí ani ledviny, ani močový měchýř, ani sliznice zažívacího ústrojí.

Nehledě na hodnotu éterických silicí při rozpouštění hlenů, je křenová kašička dobrým močopudným prostředkem, zvláště užitečným při vodnatelnosti.

Křen má velký obsah vitamínu C, obsahuje velké množství draslíku, vápníku, hořčíku i železa. Obsahuje také hořčičnou silici a fytoncidy, které omezují růst baktérii.

V malých dávkách povzbuzuje trávení. Působí při otocích, zlepšuje dýchání. Spolu s medem se dříve využíval proti dně a revmatismu. Ve velkých dávkách je však dráždivý a může poškodit sliznice.

VEPŘOVÉ KOTLETY S KŘENEM

SLOŽENÍ:

4 kotlety, 4 lžíce křenu, 2 žloutky, 2 lžíce strouhanky, sůl, mletý pepř, hladká mouka, 4 lžíce másla, 1 cibule, vývar, citronová šťáva, šálek smetany ke šlehání

PŘÍPRAVA:

Kotlety lehce naklepeme, vyřízneme do nich kapsu a naplníme směsí ze žloutků, strouhanky a 2 lžic křenu se solí a pepřem. Uzavřeme párátkem, osolíme, opepříme, obalíme v mouce a z obou stran opečeme prudce na másle spolu s nakrájenou cibulí. Podlijeme vývarem nebo vodou a dusíme do měkka.

Do šťávy vlijeme smetanu, lžíci citronové šťávy, krátce povaříme a vmícháme zbylý křen. Podáváme s knedlíky nebo s rýží.

NAKLÁDANÉ ZELÍ

Zelí důkladně smícháme s cibulí, křenem, cukrem, octem, olejem a dekem zbavených kuliček (hořčičného semínka). Směs necháme do druhého dne v chladu uležet.

Druhý den zelí napěchujeme do skleniček, ale nezavařujeme.

Zelí s křenem je skvělé k masu i jen tak samotné.

RED