Máme doma psa, křížence, vybraného v útulku, neurčitého věku (snad od 8 do 12 měsíců). Během tří měsíců si rád zvykl na nový domov. Přehoupli jsme se přes zvykání na denní režim, na místečka v novém bydle, na venčení a vycházky, na vodítko, na dopravní prostředky. Také máme kamarádku, je krásná, moc si nechce s námi hrát, ale je velmi šikovná a poslušná, a hlavně vycvičená, panička s ní chodí do „psí školy“ na poslušnost a už dokonce zvládá soutěže v agility. Dříve jsem si myslela, že je to trochu ztráta času, vždyť má člověk „fůru jiné práce“, než se věnovat pejskovi, ale opak je asi pravdou.
Myslela jsem si, že stačí, když mě pes poslouchá, trochu rozumí a respektuje moje povely. A tak jsem se nechala přemluvit a přidali jsme se s Hakim (tak se jmenuje můj pejsek) k Angie (tak se jmenuje naše psí kamarádka) a k její paničce a ze zvědavosti jsme se šli podívat do jedné ze „psích škol“ na výcvik poslušnosti. Samozřejmě, že jsme si taky tento výcvik zkusili.
Hřiště je pěkné, velké, plné různých barevných překážek. Jsou zde noví páničkové s pejsky podobného vzrůstu. Také by se chtěli kamarádit, ale už jsou trochu v poslušnosti dál, tak se, jako ve správné škole, nesmí vyrušovat, ale poslouchat pokyny a učit se novým věcem. Paní cvičitelka má respekt, chválí, přikazuje, zase chválí a má i pamlsky za odměnu. No a samozřejmě, že je i přestávka na vyběhání se a „vyblbnutí“ před další výukou.
A co jsme prozatím za první hodinku vyzkoušeli a snad i trochu zvládli?
Vodit pejska na krátkém vodítku u nohy po levé straně pána, na pokyn pejsek sedne, lehne, zůstane a za to všechno dostane pochvalu a dobrotu. Proběhli jsme a přeskočili pár překážek a také, a to se nám líbilo nejvíc, jsme dostali volno a mohli se skamarádit s ostatními – a to je taky jeden z důvodů, proč chodit do „psích škol“. Pejsek se naučí respektovat ostatní pejsky – i toto je důležité pro jeho bezpečnost a v neposlední řadě i pro vaši peněženku.
Pes vše zvládl a měl očividnou radost, já jsem zjistila, že mám ještě spoustu mezer, jak si s ním poradit, dostali jsme pokyny, čím pokračovat doma a už se oba těšíme, jak příště půjdeme pokračovat.
Psi žijí s lidmi odpradávna. Soužití s nimi ale není vždy tak růžové, jak by se mohlo zdát. Ne každý majitel vyžaduje po psovi, aby zvládal agility nebo uměl „tančit“. Pokud ale chcete žít se psem v harmonii, měl by ovládat alespoň základní povely. Mezi ně patří: ke mně, sedni, lehni, zůstaň a chůze u nohy, nesmíš, nebo fuj (to aby si naši mazlíčkové nevzali od někoho něco špatného) a i povel štěkni! Někde se dočtete více o základních povelech, někde méně, ale myslím, že tyto povely jsou nezbytné pro bezpečné a hlavně bezproblémové soužití psa s člověkem. Poslušnost psa je základním kamenem soužití. Bez toho jej nemůžeme vzít na procházku, nemůžeme očekávat bezproblémové chování u veterináře. Vychovávejte své psy tak, aby vám byli dobrými společníky doma i na cestách, aby vám přinášeli radost i s běžnými starostmi a nemuseli jste je zamykat před sousedy. Získejte co nejvíce informací, aby se u vás cítili šťastně.
A jak si poradíte s výběrem psích škol? Na internetových stránkách zadáte – výcvik psů, objeví se vám psí školy, či firmy, které se výcvikem zabývají. Podle krajů, či města si můžete zvolit nejbližší dle svého bydliště. Také pokud máte známé mezi pejskaři, zeptejte se, jestli nemají již zkušenosti s některou, hledejte reference. Hledejte školu takovou, kde obsáhnou co nejširší záběr, to znaméná: poslušnost, agility soutěže, zkoušky.
Vedení takové školy bude mít určitě ty nejlepší zkušenosti, jak pomoci s výchovou našeho psího společníka. Zkušební lekce je většinou zdarma. Nikdy není pozdě a cvičitel vás bude určitě informovat, čeho je váš mazlík schopen.
Mat
