„Hlas lidu, hlas boží“ – stará latinská fráze se velmi často objevuje v anglofonním světě, často se v médiích používá pro interview s „řadovými občany“. Slovní spojení obyčejný člověk velmi často používá v předvolební kampani také Jiří Paroubek. Před volbami tato fráze příliš neuspěla a voliči na ni slyšeli velmi málo, mnohé vyprovokovala k neslušným komentářům. Po volbách do parlamentu se vše změnilo. Nová vláda začala škrtat a brát „drobnému lidu“ peníze na mzdách. O své slovo se hlásí odboráři a nespokojenců v ulicích je stále více. Nemocná ekonomika je léčena škrty v rozpočtech státních i rodinných Nikdo to nenese s potěšením, ale je to nutné. Každý poctivý občan si samozřejmě položí otázku, kdo ty dluhy udělal, kdo za ně nese zodpovědnost a proč má platit za něco, co si neobjedanal a nekoupil předražené. Těch otázek a otazníků přibývá s každým dnem. Korupční aféry jsou odhalovány jak na běžícím pásu, ale viníci jsou stále bez trestu a na majetek zlodějů a podvodníků si nikdo nedovolí sáhnout. Kdo tedy zaplatí velký státní mejdan?
S největší pravděpodobností si v novodobém nevolnictví či feudalismu budou utahovat opasky poddaní voliči. Páni si na svůj majetek a mzdu sáhnout nechají jen symbolicky, aby se neřeklo…
Vox populi – vox Dei, tato latinská fráze nabývá stále více na aktuálnosti. Můžeme se jen modlit, aby davové šílenství nebylo tím „škrtem“ posledním.
Kabrňák
