…aneb Jak to vypadalo na sváteční dny
Velikonoce jsou jedny z našich nejkrásnějších svátků. Kromě pomlázek, kraslic a křesťanských oslav jsou Velikonoce hlavně oslavami příchodu jara. Podívejme se spolu, jak probíhaly velikonoční svátky v kuchyních našich babiček.
K jaru patří zeleň, zrození a pohyb. Zažeňte tedy myšlenky na těžká zimní jídla a začněte myslet na lehké jarní polévky, omáčky a saláty. Hlavně během velikonočních svátků můžete jíst vydatně a přitom lehce. Ke zdravému lehkému jídlu patří také pohyb a k jaru bezpodmínečně. Období masopustu – zabijaček, vepřových hodů a jiných dobrot a radovánek – máme za sebou. I čtyřicetidenní období půstu nám brzy končí. Škaredá středa, kterou půst končí a začínají přípravy na Velikonoce, se totiž za chvíli objeví v kalendáři. Jelikož Velikonoce netrvají pouze jeden den, tak si přiblížíme jednotlivé dny těchto svátků. Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí. O těchto dnech dodržovaly naše babičky přísná pravidla, co se týče jídelníčku. Ty byly samozřejmě rozdílné v závislosti na kraji a na místní sociální situaci.
Škaredá středa
Ač bylo jídlo skvělé a hospodyni se na Škaredou středu neobvykle dařilo, bylo nutné, aby jídlo právě v tento den na talíři vypadalo ošklivě a na první pohled nepovedeně. Jestliže se hospodyně rozhodla usmažit bramboráky nebo placky, vždy je při obracení trochu potrhala nebo přeložila. Tak vznikly trhance.
Zelený čtvrtek
Na tento den se v chalupách vařilo z jarní zeleně a luštěnin. Pekly se preclíky, pletence nebo škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám. Kromě petrželky se vařilo hlavně z mladých kopřiv, špenátu a další zelenina.
Velký pátek
Na Velký pátek se obvykle držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně. Už po čtvrteční snídani a až do snídaně na Bílou sobotu. Ten, kdo věděl, že páteční půst nevydrží, mohl si k jídlu připravit rybu, pokud si ji mohl dovolit. Lidé, kteří rybu neměli, si napekli náhražky ve tvaru ryby z bramborového těsta. V jiných krajích naší republiky se zase připravovalo jediné jídlo dne. Zpravidla jím bývala sytá hustá polévka z toho, co Bůh a dům dali. Například z kysaného zelí, špenátu, brambor, fazolí, hrachu i kořenové zeleniny či kmínu.
Bílá sobota
V tento den se lidé nadlábli. Hlavním pokrmem totiž byla velikonoční nádivka. Někde se jí říká hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek. V tento den také na stole nesměl chybět zlatavý mazanec.
Nedělní Boží hod Velikonoční
Tímto dnem v podstatě velikonoční svátky vrcholily. S pondělním výpraskem děvčat se začalo až později. V každém stavení se slavnostně prostřel stůl, z kuchyně se začaly valit nejlahodnější vůně buchet, mazanců a masíček, což se v tehdejší době, kromě svátků, tak často nestávalo. Pak přišly na řadu tradiční zvyky na oslavu života a jara. Samotná hostina měla začínat jakýmkoliv masovým vývarem. Pak už záleželo na tom, jak je rodina bohatá, jaké konkrétní zvyky dodržují, v jakém kraji žijí a jestli jsou to měšťané nebo bydlí-li na vesnici. Na Velikonoce připravovaly naše pra-prababičky maso vesměs všeho druhu. Většinou se snažily, aby měly kůzlečí. Toto maso ale přišlo do módy o něco později. Jinak se podávala hlavně všem dostupná drůbež, skopové, jehněčí, králičí, pokrmy z vepřového masa, uzeného a kdo měl, dal na stůl šunku. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek. Ať už ten masový, nebo nám všem dobře známý – ze sladkého těsta. Toho opravdového masového beránka si mohl dovolit jen málokdo. V některých rodinách se na Velikonoce pekla dokonce holoubata.
Velikonoční pondělí
O Velikonočním pondělí převažovaly v kuchyni pokrmy z vajec. Samozřejmě. Vždyť vajíčko je velikonoční symbol a považuje se za symbol nového života a znovuzrození. Dělala se vejce plněná, smažená, dávala se do omáček, salátů, k masu a pokud se pekla další várka velikonoční nádivky, vejce v ní nesměla chybět. Oblíbené byly i různé pomazánky.
Tradiční velikonoční pokrm
|
|
Jidášky
50 dkg polohrubé mouky, 12 dkg másla, 9 dkg cukru, 3 dkg droždí, 3 kostky cukru, 1–2 žloutky, 1/4 l mléka, citrónová kůra, sůl
Příprava kynutého těsta je obdobná jako u mazance. Z vykynutého těsta vyválíme váleček, který zatočíme tak, aby vzniklo kolečko. Kolečka lze i vykrajovat sklenkou. Z těsta můžeme vytvořit i jiné tvary.
Na plechu je necháme ještě 20–30 minut kynout, poté dorůžova upečeme v předem vyhřáté troubě. Vychladlé jidášky rozkrojíme a potíráme medovým máslem.
