Švédsko je synonymem vysoké životní úrovně, zdomácněly pojmy jako švédský stůl, švédský socialismus. Při svých několika cestách jsem příležitost si korigovat některé svoje prvotní a mylné představy o této zemi. Švédsko není malá země, je to pátá největší země Evropy. Málokdo si uvědomí při pohledu do mapy, vzniklé plošným rozvinutím kulatého globusu, že se rovnoběžky zhušťují směrem k pólům. Švédsko vypadá tedy menší oproti zemím na rovníku. Ale kdyby se Švédsko pomyslně převrátilo kolem Stockholmu od pólu směrem k rovníku, zasahovalo by přes celou Evropu až do středu Itálie. Při předpovědi počasí zemi rozdělují na čtyři oblasti, od severu za polárním kruhem (leží zde 15% celkové rozlohy) k jihu u Baltu. Standardní rozdíl mezi severem a jihem země je v zimě 20°C.

Norrköping (kdysi zvaný švédský Manchester) patří do první desítky měst ve Švédsku a má asi 120 tisíc obyvatel, byl známý výrobou textilního zboží , dopravovaného z místního přístavu do celého světa. Ale vzhled k světové konkurenci se již dnes jedná jen po minulost. Zajímavá podobnost s Brnem. Přesto známé Holmenovy papírny slaví již 400 let existence jako velmi moderní a prosperující podnik. Tady se asi situace liší od brněnského státního podniku s podobným zaměřením. Je zde i část univerzity z blízkého města Linköping, počtem posluchačů si tato univerzita nezadá s brněnskou Masarykovou Univerzitou.

Udává se, že kupní síla Švéda je až o 50% větší než Čecha, tedy mohl by si koupit až o polovinu víc každého zboží. Zdá se mi to jako teorie, když jsou ceny předmětů v obchodech a hrubé platy jsou zhruba ve stejné číselné relaci, jako u nás a navíc daně jsou zde o něco vyšší než naše bohaté daně.

Délka pracovní doby činí 48 hodin týdně včetně přesčasů, které se zpravidla neproplácí. Ze zákona je dána šestiměsíční zkušební doba. Nárok na placenou dovolenou vzniká až odpracovaném jednoho roku v podniku. Dovolená je minimálně 25 dnů (i když může být až o 5 dnů delší), ale 4 týdny se musí čerpat od června do srpna. Při nemoci se první den neplatí, do dvou týdnů platí zaměstnavatel 80% a dále platí stát. Mateřskou může po dobu 16 měsíců čerpat kterýkoliv z rodičů a zaměstnavatel mu platí 80% platu. Platba za návštěvu u praktického lékaře je 100 korun (švédských, nikoliv třicet českých na stole), při odeslání k odbornému lékaři zaplatíte 200SEK, léky do 500SEK plně hradí pacient (1SEK = cca 3CZK). Všimněte si, že ačkoliv je Švédsko už více než půl století členem EU, zachovává si svoji měnu.

Švédská populace čítá zhruba stejný počet obyvatel jako naše, ale díky benevolentnímu přistěhovaleckému režimu socialistických vlád je tu asi 15% přistěhovalců z okolních zemí. V zemi je přibližně stejný má počet mužů i žen. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám na severu si musí lámat hlavu příslušná místa, jak omezit migraci žen na jih. Zatím bezvýsledně, na severu je přebytek mužů a na jihu přebytek žen. Pojem švédská trojka může být logickým vyústěním tohoto jevu, stejně i tradiční liberální postoje k homosexualitě. Požehnání sňatkům homosexuálních párů se udílí už 50 let. Ani tady se však nevyhnuli některým kontroverzním rozhodnutím, jako byla jakási plošná sterilizace postižených a rasově nečistých žen v osmdesátých letech minulého století. Prostituce je tu zakázána a nejen poskytovatelé, ale i zákazníci mohou být za ni postihováni. S nestejnorodým rozdělením populace souvisí i vysoká míra emancipace žen na jihu. Bylo úsměvné sledovat, jak jedna dívčina vehementně usilovala o získání druhé židle ke svému právě anektovanému stolu v restauraci (po právě si odskočivším kolegovi od našeho stolu), zatímco její rytíř jen stydlivě opodál přihlížel jejímu počínání.

Rozebíral jsem kdysi s dánskými kolegy české úsloví: „byl opitý jako Dán“. Dánové tvrdili, že to tak není a neváhali tak označit svého skandinávského rivala. Švédi, rovněž tuto nálepku „spiťarů“ odmítají a poukazují na Rusy a Finy. Víno ani tvrdý alkohol ve zdejších obchodech nekoupíte. Vinotéky a prodejny alkoholu jsou státem vlastněné instituce. Nic se ani nestane v restauraci, kdy úderem 21.hodiny číšník otevře zámek a odklopí mříž, za níž se ve vitrínách skrývají destiláty. Opilství bylo problémem jen v minulosti a tvrdé postihy zajistily, že zde už opilce neuvidíte. Nezanechal tu nikde ani stopy opilcův nerozlučný kamarád vandal. Na rozdíl od nás, je zde striktně dodržován zákaz kouření ve veřejných prostorách.

Policisté zbytečně nikoho neotravují a řidiči jsou ohleduplní a většinou ctí předpisy. Švédština je velmi specifický severogermánský jazyk. Parlament švédštinu paradoxně nikdy neschválil jako úřední jazyk. Není se čemu divit, když takto zní frekventované věty: Jag tycker om dig (líbíte se mi) nebo Var snäll och klä av er (svlékněte se). Slušné je, že ve švédštině je možné, na rozdíl od angličtiny, i vykat jako v češtině! Pozor: Konditori nejsou kondomy, ale cukrárna! Švédština je hlavní jazyk, vedle jiných schválených jazyků menšin (finština, romština, jidiš, laponské jazyky), které se používají ve vybraných regionech v úředním styku. Z toho plyne poučení – učte se romsky, ve světě se to může hodit !

Architektura běžných bytových domů je stroze funkční, okna jsou malá a balkony se nehýří, aby se zamezilo úniku drahocenného tepla. Ani v hotelech se nepřetápí, naplno puštěné topení nevyloudí víc než 18–20°C i při venkovní teplotě kolem nuly. Stravování v restauracích je dobré i když jídla jsou zde dost jednoduchá, málo pikantní a porce jsou střídmé. Rozhodně nelze očekávat žádné lukulské hody.

Kostel místního patrona norského svatého Olofa asi z 18.století , stojí na místě kostela z cca 12.století. Historie města je pohnutá, bylo několikrát dobyto (v 16.století Dány a o dvě století později Rusy) a někdy i vypáleno. Pravda je, že asketická výbava luteránského kostela se nedá, co do honosnosti, srovnávat s kostely třeba v pravoslavném Řecku. Formálních věřících je sice dost (až 75% obyvatel), ale podle průzkumů je to s vírou jako u nás (25% skutečných). Katolíků je zde jen hrstka převážně mezi emigranty i muslimů je prý více.