V minulém čísle KABRŇÁKA jsme se poměrně rozsáhlým článkem věnovali termálkám a lázním na Slovensku. V tomto díle seriálu na pokračování se chceme zabývat léčebnými účinky podzemních jeskyní, kterých jsou u východních sousedů desítky. Tyto podzemní prostory můžete navštívit jako turisté, ale některé z nich jsou využívány ke speleoterapii. Jeskynní klima pomáhá při léčbě chorob imunitního systému, různých alergií, ale zejména při léčbě onemocnění cest dýchacích.
Krasová území na Slovensku najdete ve většině slovenských pohoří. Jejich celková plocha je téměř 3000 km2. Jeskyňáři zde evidují téměř 5500 propastí a jeskyní, které jsou v mnoha případech i několik pater nad sebou.
Slovenské podzemí je přitom velmi bohaté na krasové útvary a patří ke světovým raritám. Dvanáct výjimečně krásných podzemních labyrintů s originální krápníkovou výzdobou se vám pokusíme „naservírovat“ prostřednictvím tohoto článku až do vašich domovů. Nepochybujeme, že dostanete chuť ihned se vydat na cestu do některého z těchto podzemních království.
Slovenský kras patří mezi největší krasová území ve střední Evropě. V systému krasu je registrováno kolem 700 jeskyní a propastí. Největší a nejnavštěvovanější jeskyní je Domica. Leží 10 km od Plešivce v okrese Rožňava a po započtení navazujících jeskynních systémů v Maďarsku je celková délka chodeb neuvěřitelných 25 km. Dominantou je 20 m vysoká hlavní síň, tzv. Májkov dom a kouzelné jsou i kaskádové vodopády. V této jeskyni si můžete užít plavbu po slovensko-maďarských hranicích.
V Čechách je asi nejznámější z dob socialistického školství Demänovská jeskyně svobody a Dobšinská ledová jeskyně. První jmenovaná se nachází v Nízkých Tatrách, 12 km jižně od Liptovského Mikuláše. Jeskynní systém, největší na Slovensku, tvoří devět jeskyní o délce 35 km. Do tohoto komplexu patří i Demänovská ledová jeskyně, leží severněji a má vchod ve výšce 840 metrů. Kdysi se nazývala Dračí jeskyně, protože zde byly nalezeny kosti jeskynního medvěda, a kdysi se myslelo, že kosti patří drakovi.
Ve Slovenském ráji je součástí 21 km dlouhého jeskynního systému Dobšinská ledová jeskyně.
Optimální podmínky pro tvorbu nové ledové výzdoby jsou na jaře. Povrchová voda protéká puklinami a tvoří křehkou ledovou výzdobu.
Pikantní je, že do roku 1946 zde veřejnost bruslila v průběhu celého roku. Tloušťka podlahového ledu je větší než 20 cm! Zcela výjimečná jeskyně svého druhu na světě byla nalezena zcela náhodou v roce 1954 ve Slovenském rudohoří nedaleko Rožňavy. Ochtinská aragonitová jeskyně se zcela liší od ostatních, je tvořena trsy,větvičkami a keříčky mléčně bílých krystalů aragonitu. Věk těch nejstarších krystalů je odhadován až na 138 tisíc let. Podobné jeskyně existují jen v Mexiku a Argentině. A když jsme u těch zvláštností, pak si vám dovolujeme nabídnout dnes velmi vzácný fotomateriál z jeskyně, která se nachází v Libanonu. Archiv Kabrňáka má mnohdy cenu zlata. Konečně, posuďte sami.
Osobitá nádhera podzemních krápníkových útvarů, ornamentů, jezírek a vodopádů dává netradiční názvy jednotlivým „výtvorům“ z ledu a minerálů. Ledové záclony, Varhany, Velká opona, Růžová síň, Mramorová síň. Kouzelná ruka přírodního architekta, sochaře a malíře, neviditelného umělce, pracuje dnem i nocí po celá staletí.
Ve Slovenském krasu vás o tom přesvědčí i nejmladší slovenská jeskyně Gombasecká, kde barevná škála přechází od bílé přes žlutou až po okrovou. Naopak jedna z nejstarších jeskyní, která je zpřístupněna pro veřejnost již od roku 1846, vás okouzlí čistými druhohorními vápenci a najdete je severně od Moldavy a nese název Jasovská jaskyňa.
Jediná jeskyně na Slovensku s bezbariérovým přístupem je u rekreačního centra Tále na jižních svazích Nízkých Tater – Bystrianská jeskyně. A nakonec dvě perličky – Bílá jeskyně – bohatě zdobená sněhobíle sintrově (její délka je 2763 m a leží na rozhraní Velké Fatry a Kremnických vrchů) a jeskyně Dríny s bohatou krápníkovou výzdobou včetně krápníkového útvaru nazvaného Sloní uši.
Těm, koho zajímá umění přírody, doporučujeme některou z jeskynních výtvarných síní navštívit osobně.
PaP
