Kdo chce chovat kočku, musí respektovat její chování.
Kočky mají výbornou řeč těla, tato stránka vám pomůže porozumět kočičím signálům a lépe pochopit to, co si kočka právě myslí a k čemu se chystá.
Pokud někdo pozoroval kočku, jak se plíží za kořistí, jistě ho napadlo, že je příbuzná s tygrem nebo lvem. Předkem dnešních koček je pravděpodobně kočka plavá, která žila na Zemi již před mnoha tisíci lety, rozšířila se z Afriky do Asie a Evropy, kde ve společnosti lidí zdomácněla. Stala se pomocníkem, lovcem myší, později lidé vyšlechtili různá plemena koček.
Jak žije kočka a kočkovité šelmy vůbec v přírodě? S výjimkou lva žijí všechny kočkovité šelmy po většinu roku samotářským životem. Pro kočku není tedy podmínkou spokojeného života přítomnost jiné kočky.
Kočka je lovec, její bystrost, pružnost a hbitost je až obdivuhodná. Kočka má výjimečně vyvinutý smysl pro rovnováhu, s lehkostí se tak může pohybovat po úzkých římsách a stromech. Při nečekaném pádu dokáže rychle zareagovat: nejprve se vždy otáčí hlava, následně otočí celé tělo a dopadá na natažené přední končetiny.
Kočky mají výborný zrak, velmi dobře vidí i za šera a za tmy. Zornice oka se ve tmě roztáhnou, aby se do oka dostalo co nejvíce světla. Při silném světle se naopak zorničky stáhnou v úzkou štěrbinu.
Pokud chceme dopředu odhadnout kočičí chování a poznat kočičí pocity, musíme se zaměřit na pozorování kočičího těla, zejména postoje ocasu, tvaru hřbetu, postavení srsti a mimiku. Na následujícím schématu jsou znázorněny útočné a obranné postoje a výrazy kočky (šipky naznačují směr stupňujícího se vzrušení).
A co dělá taková kočka celý den? Kočky jsou pověstné svou čistotností, denně stráví touto činností alespoň hodinu. Většinu svého života kočka prospí, denně je to kolem 16 hodin, ne však najednou, ale v krátkých časových intervalech, přitom je vždy schopná rychle zareagovat.
Zdroj: kocky.vyrobce.cz
