Máme například kamna krbová, kachlová, peletová, akumulační, kamna z Dánska, Ameriky nebo Kanady a určitě by se našly i další země, které se v naší malé krásné republice snaží prorazit na trh a dovézt nám teplo právě z jejich země.
A jaká jsou ta naše česká kamínka, co nám hřejí ramínka i kolínka? Vyrábí se ze zvláštně připravené hlíny, která se nejdříve rozemílá strojem, prosypává a plaví se, aby se zbavila kamenů a nečistot, potom se hněte a míchá s látkami, které jí dávají větší tvárnost, vaznost a trvanlivost vůči ohni.
Je třeba se vyvarovat kysličníku železitého, který zanechává v glazuře žlutavé skvrny. Takto upravené výrobky z hlíny se dají tuhnout do mírného tepla, poté se suší v mírně stoupajícím teple, dokud se neodpaří všechna voda. Nakonec se v uzavřené peci ještě jednou vypálí. Kamnářství v Čechách bylo už odedávna i přesto, že ve středověku i v renesanci bylo zatlačováno užíváním krbů. Dnes jsou u nás krbová kamna velmi oblíbená. Kromě sálajícího tepla a romantického praskání polínek vytvářejí velmi krásný interiér a útulnost domova. A tak není divu, že březen – za kamna vlezem a duben – ještě tam budem.
ZaK
