Pořídili jsme si osmi, či devítitýdenní štěňátko. Nádherné, huňaté klubíčko, bezbranné, důvěřivé, které je strašně roztomilé a není snad nikdo, kdo by se do něj nezamiloval. S pořízením štěňátka nejsou spojeny jen radosti, ale také spousta povinností. Je to vlastně další malé dítě v rodině a znám zodpovědné majitele, kteří si na dobu prvních 14 dnů vzali dovolenou, kterou nazvali "mateřská - štěněcí".

Jsou zde tři zásadní výchovné problémy:

•naučit štěňátko pravidla soužití s dětmi, dospělými lidmi a ostatními psy

•přivolání za každé situace

•naučit je čistotnosti - to je nevykonávat svou potřebu v bytě

Některý majitel má to štěstí, že koupí štěňátko od chovatele, který si dá tu práci, že základy čistoty jsou již u štěňátka budovány. Ale hlavní díl této práce spočívá na nás. V literatuře se dočtete spoustu rad, jak se s tímto problémem vypořádat. Ne všechny rady však fungují a pokud fungují, není je vždy snadné aplikovat.

Jedna z rad je, učit štěňátko na noviny. Třeba tato rada nepatří mezi nejlepší. Naučit štěně na noviny není úkol až tak nezvladatelný. Štěně už jsme pracně na noviny naučili - a co dál? Pak nás čekají ještě dva kroky - odnaučit štěně vykonávat potřebu na noviny a následně je naučit chodit ven. Protože na noviny je to pohodlné, následné dva kroky jsou velmi složité. Zejména je těžké odnaučovat něco, co jsme pracně naučili. To pes nechápe, nechápe proč nesmí něco, co jsme jej předtím učili.

Chápat význam jednoduchých a zřetelných slov

Spolehlivá rada je, pohlídat si doby, kdy se štěněti chce a vždy je těsně před tím vzít ven a po vykonání potřeby hodně chválit laskavým, klidným, hlasem, třeba to je šikovné, udělalo loužičku (bobíka). Přitom slovo loužička (bobík) vyslovujeme zřetelně a oddělujeme je od zbytku věty, vícekrát je opakujeme. Zde je učíme již od mala chápat význam slov, což je důležité do budoucna pro snazší porozumění povelům. A to nejpodstatnější - slovo loužička (bobík) po úspěšné akci doplníme slavnostním předáním piškotku.

Hra s piškotkem

Štěňátko se tak učí hru na výměnu - loužičku (bobíka) za piškotek. Štěně nepřekrmujeme, jeden piškot bohatě dostačuje. Protože loužička (bobík) je jeho jediným majetkem, je to jediná věc, kterou může za piškotek vyměnit. Štěňátko se velmi rychle naučí si nějakým způsobem sdělit, že chce vykonat potřebu a pak už máme vyhráno.

Harmonogram loužiček a bobíků

Pak už stačí naučit se pozorovat, jak se chová těsně před tím, než se chystá znečistit byt. Tak snadno určíme časy, kdy je štěněti z tohoto hlediska věnovat zvýšenou pozornost: určitě je vždy krátce po probuzení, po nakrmení, vždy, když od předchozí potřeby uplynula určitá doba, která se s věkem prodlužuje. Dále je to vždy, když je vzrušené, třeba při návratu některého z členů rodiny domů a podobně. Pozor, na noc si musíte v pravidelných intervalech natahovat budíka a vzít štěňátko ven.

Udělá to jednou, udělá to zas

Jakmile se mu podaří doma znečistit byt, můžete si být jisti, že se to bude opakovat. Dělat potřebu v bytě je pohodlné a je to pro štěňátko výhodnější, než venku za piškot. Proto tato výchova musí být naprosto důsledná. Nelze štěňátko odměňovat jen někdy, náhodně. To nefunguje, štěně tomuto nebude rozumět.

V žádném případě NIKDY !!!!!!!  nesmíte sahat k trestům, když dojde k nehodě. Na "osvědčené rady" typu: Tak jsem se vrátil domů a v loužičce jsem mu namočil čumák a dal mu na zadek raději ani nepomýšlejte. Je to cesta nesprávná.

Tato metoda předcházení nehodám metodou výměny loužičky (bobíka) za piškotek je spolehlivá a při troše trpělivosti a předvídavosti snadno dosáhnete toho, že štěňátko se vám doma nikdy žádnou nehodu nezpůsobí.

Problém nastává tehdy, když bydlíte ve dvanáctém patře a nejede výtah, když jste celý den v práci, když musíte "na chvilku" odejít a něco vás zdrží, když si nemůžete dovolit dva měsíce den co den v noci každé dvě, nebo čtyři hodiny vstávat. Když musíte služebně mimo bydliště a svěříte štěňátko do péče někomu, kdo nepohlídá venčení, tak vše, co jste je pracně učili, je z velké části ztraceno a můžete s výchovou začít znovu.