Říká se, že smích je kořením života. Hlasité vyjádření či projev veselí a radosti odlišuje člověka od ostatních živočišných druhů. Toto koření nikde neroste a nedá se koupit. Smích i pláč jako projevy emocionality jsou nepřehlédnutelné a záleží na temperamentu, čeho člověk za svůj život vyprodukuje víc. Jsou situace, kdy velmi intenzivní smích přechází současně v samovolný pláč. Známé jsou také situace, kdy humor „pasírujeme“ skrz slzy. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, i humor a smích mají své „odrůdy“. Bouřlivý homérský smích, velmi hlučný, je zcela odlišný například od smíchu křečovitého, který je většinou projevem lidí hysterických. Smích je reakcí na vtip nebo humornou situaci. Pravděpodobně každý z nás se setkává s vypravěči anekdot. Uměním vzbuzovat smích nejsou všichni obdaření stejným dílem. Ale nezáleží jen na komických schopnostech vypravěče, ale také na samotném druhu humoru.
Specifický druh humoru a komiky, který je vyvoláván prostředky, které ve své podstatě nejsou vůbec k smíchu, známe pod označením černý humor. Ze stejného soudku je i šibeniční humor, který si vlastně dělá legraci z posledních dnů či hodin v životě člověka. Poslední slova před smrtí jsou základem humoru a anekdot o popravách. Poslední přání odsouzence má mnohdy hořkou chuť, ale přesto se stává základem v mnoha případech velmi dobré anekdoty.
Typický anglický nebo židovský humor se výrazně liší od českého humoru. Zcela samostatnou kapitolu pak tvoří církevní humor křesťanský, který má dlouhou tradici, která se pojí s rozšířeným přesvědčením, že křesťanství je radostné náboženství. Známé jsou výroky typu svatý smutný je smutný svatý, nebo oblíbená povídka Smutný křesťan – řecký křesťan. Na konto jezuitů, kteří pálili knihy, pak vznikl vtip o Koniášovi, který si knihy půjčoval, ale nevracel je.
Každý člověk reaguje na legrační situaci různě, někdo je spontánní a otevřený, jiný uzavřený a přemýšlivý. Každý z nás má rád jiný typ humoru. Proč tomu tak je?
Záleží především na temperamentu konkrétního jedince. Cesta do hlubin lidské duše je z tohoto pohledu výrazně ovlivněna a limitována tělní tekutinou, která v nás koluje. Sangvinika ovlivňuje především krev, cholerika žlutá žluč, melancholika černá žluč a flegmatika hlen.
Než se tedy zasmějete, proběhne ve vašem těle chemický proces, který může celé vaše jednání pozitivně ovlivnit na několik dalších dnů či hodin.
Nevím, kolik lidí se za poslední desetiletí narodilo s převahou krve či žluči, ale zdá se mi, jako by se humor i úsměv vytrácely z našich životů. Zatímco vůči něčemu imunitu ztrácíme, naopak ve věcech smíchu a legrace jako by se nově získávala. Že bychom se už neměli čemu zasmát? Pravý opak je pravda. Jen se podívejte kolem sebe. Ještě, že ve věcech humoru jsme si všichni rovni. Toho si musíme vážit, protože by mohla přijít i doba, kdy smích bude zakázán. Radujme se, veselme se, když nám Pan Bůh zdraví dá.
PaP
