Jižní Morava je kouzelný kraj, kde v překrásné přírodě poznáte nejen vůni bukových lesů a orchidejových luk, ale můžete i pozorovat na soutoku Moravy a Dyje specifický život lužního lesa. V kraji ryzlinků, veltlínu, frankovky a vavřince protkaným vinařskými a cyklistickými stezkami najdete také historické hrady a zámky, kostely a synagogy. Milovníky vody jistě zláká Vranovská přehrada a Novomlýnské nádrže, ale pokud hledáte u vody ticho a klid, pak jižní Morava nabízí i v tomto směru nemálo příležitostí, zejména sportovním rybářům. Řečeno slovy Jana Wericha: Čas strávený u vody se do života nepočítá, a tak si vás i my dovolíme pozvat do čtenářského klubu Petrova cechu, kde najdete mnoho zajímavých rad, informací, ale hlavně se můžete i pobavit při soutěži, kterou budeme pravidelně připravovat. Rybářská komunita je natolik početná a významná, že už dokonce existují i spolky e-rybářů na internetu. V této rubrice se stal našim generálním partnerem a rádcem rybářský portál, který vřele doporučujeme, www.chytej.cz. V tomto díle rybářského seriálu se zaměříme na rybu, kterou všichni velmi dobře známe – kapra. Navíc se blíží Vánoce, a proto je zcela pochopitelné, proč tak činíme. Poradíme, jak tuto rybu ulovit, kde a jak ji hledat, a nabídneme výborný recept na její přípravu (pro případ náhlého uvíznutí rybí kosti v krku si raději předem připravte telefonní číslo na pohotovostní lékařskou službu.
Ten náš kapr: Sedmero základních pravidel
Jan Rosolek: Rybáři v honbě za naší nejpopulárnější rybou – kaprem – občas zapomínají na některá nepsaná pravidla.
- Zjara začínají kapři brát ihned po rozmrznutí ledového krunýře – tento stav však trvá sotva týden. Další aktivita – již výraznější – nastává při oteplení vody na 10–12 °C.
- Na kapry vnadíme několik týdnů, a to s ohledem na velikost revíru a biomasu ostatních bílých ryb. Zejména kvůli cejnům a ploticím v létě vynecháváme těstoviny (střední brambory krájíme pouze na čtvrtky).
- Zjara a na podzim vnadíme výhradně měkkým krmivem.
- Na místech vystavených značnému rekreačnímu ruchu kapři berou většinou až po setmění a v noci. Velcí kapři se zde však zdržují daleko na otevřené vodě, kde mají dostatek klidu.
- Je třebamít na paměti, že časté zasekávání a zdolávání menších ryb na zakrmeném místě vyplaší starší a větší kusy. Chceme-li tedy větší kapry, zakrmujeme tvrdší návnadou (kukuřice, brambory, boilies…).
- Vnadíme před započetím lovu a pak až po ulovení většího kusu. Časté přikrmování během lovu ryby plaší, tímspíš ty zkušené či opatrné.
- Kapr je vybíravá ryba, proto je nutné s nástrahou experimentovat, než objevíme tu optimální. Stejně důležité je i zkoušet velikost nástrahy (na podzim o něco menší, pozdě na jaře a v létě větší) a čas braní (v létě to bývá ráno a večer, brzy na jaře a na podzim v poledne).
Jak v našich vodách hledat velké kapry?
Vladimír Trubač: Většina našich vod vhodných k výskytu velkých kaprů je natolik kalná, že přítomnost obrovských exemplářů tady musíme zjišťovat pomocí tzv. nepřímého pozorování. Vše ale začíná už mnohem dřív… Za kapry vyrážíme obvykle poté, co získáme informace o dosažených úlovcích na určité vodě nebo rovnou v konkrétní lokalitě toho revíru.
Jak toho dosáhnout?
Dotazemnamístě u místních rybářů (tzv. domorodců) – Tato metoda však vždy nevyjde.
Někteří místní pravdivě zodpoví všechny naše dotazy, jiní nás však záměrně oklamou. Proto se nelze na dotazování u domorodců stoprocentně spoléhat.
Dotazem v místní prodejně rybářských potřeb – K obchodníkovi, který prodává krmení a náčiní na kapry, se přirozenou cestou stékají informace o úlovcích kaprů. Obchodník je většinou obstojně informován.
Pozorováním vody ze břehu nebo ze člunu – Pátráme po slunících se „vepřích”, po velkých bublinách, které vznikají rytím dna apod. Své nám může napovědět i počet kaprařů lovících ze břehu.
Použití echolotu – Kvalitním sonarem zjistíme profil dna, přechod hluboké vody v mělkou, rozeznáme měkké dno od tvrdého atd. Můžeme tak zjistit i výskyt kapřích stád.
Je logické, že velké kapry musíme hledat na velmi úživných vodách, co navíc disponují jak táhlými mělčinami, tak střídavě hloubkami.
Vhodné jsou vody s měkkým (bahnitým) dnem, které slibuje značnou úživnost. Kapři v bahně, jež vzniklo rozkladem organických látek nebo náplavami, ryjí. Hledají zde larvy pakomárů, měkkýše, korýše a jiný hmyz. Kapry také přitahují vodní rostliny, například kanadský vodní mor (douška vodní). Důvod? Vodní rostlinstvo je magnetem na živočichy, na nichž si rádi pochutnají kapři.
A co ještě musíme v souvislosti s výskytem velkých kaprů znát?
Minimálně bychom měli mít povědomí o stáří vytipovaného revíru, protože čím starší, tím samozřejmě lepší.
Pro lov kapra doporučujeme v blízkém okolí:
- Brněnská přehrada (přehradní nádrž)
- Pozlovice (přehradní nádrž)
- Prudká (přehradní nádrž)
- Rybník Pod mlýnem
- Těšetice (přehradní nádrž)
- Tvrz Nosislav (rybolov)
- Uherský Ostroh (přehradní nádrž)
- Vodní nádrž Letovice (přehrada Křetínka, přehradní nádrž)
- Vodní nádrž Nové mlýny (přehradní nádrž)
Poděkování režiséra pořadu Jak na ryby Davida Bonaventury
Vážení, vaše reakce na surové zrušení pořadu Jak na ryby mě nesmírně osobně těší. Když čtyři roky na něčem pracujete a váš mateřský podnik (ČT) nejenže za celou dobu neprojeví sebemenší zájem, ale navíc se s vámi ani důstojně nerozloučí (o zrušení jsme se dozvěděli z třetí ruky), beru to, velmi mírně řečeno, za hulvátství a neúctu k práci…
Proto jsou Vaše reakce jediným potěšením a známka toho, že jsme to snad nedělali zbytečně. Pořad jako takovýměl samozřejmě svůj vývoj a já si plně uvědomuji, že ze začátku mohlo být mnoho výhrad k obsahu a formě. Zároveň však mám pocit, že bohužel až v konci se nám podařilo najít přijatelný směr, kterým se pořad mohl ubírat a ještě ho stále zdokonalovat. Jenže právě v této fázi naprosto necitlivě došlo k jeho zrušení. Sám se ptám, i když pochopitelně zbytečně, proč například pořad paní Bohdalové Jak na to běží dál, protože přece podobných receptářů je na všech stanicích přebytek, a jediný pořad pro rybáře (pokusy pana Vágnera neberu jako konkurenci) se ruší. Asi půjde o něco jiného než o diváka.
Věřte, že vaše reakce jsou novým hnacím motorem k tomu, proč se nevzdávat a ještě zkusit zabojovat a pořad znovu prosadit!!!
V těchto chvílích pracujeme na vzniku petice za obnovení pořadu. Náš tým – tedy Hrušínský, Tomi, Bonaventura – nemá k dispozici tlak v bulvárních médiích typu Blesk apod. jako „jiní“. Máme v zádech jenom vás, rybáře, ale i nerybáře, kteří nás budou chtít podpořit a společně dosáhnout znovuobnovení pořadu.
Ještě jednou děkuji za projevenou podporu.
DAVID BONAVENTURA
režisér bývalého a snad budoucího Jak na ryby
Poznámka redakce Chytej.cz:
Pokud chcete něco panu režisérovi
vzkázat a podpořit jej v úsilí, můžete
své reakce zasílat na adresu
chytej@chytej.cz nebo na www.chytej.
cz do komentářů pod článek.
