V habánských sklepích vznikají unikátní vína s neopakovatelným charakterem – vína, která mají duši. Stejně jako před čtyřmi stoletími, kdy habáni – skupina reformních novokřtěnců, pokrokových a zručných řemeslníků, začala zakládat vinice, budovat sklepy a vyrábět víno.
Na jižní Moravu se tito lidé, pokřtění až po dosažení dospělosti, nikoliv pokřtění ihned po narození, dostali díky pozvání Linharta z Liechtenštejna. Nejdříve působili na mikulovském panství, později své aktivity přesunuli do oblasti Velkých Bílovic. Sami se nazývali Hutterovi bratři, podle svého představeného Jakoba Huttera, ale na Moravě jsou nejčastěji nazýváni „habány“ (zkomolením německého Haus haben = mít dům). Byli výborní stavitelé a roku 1545 postavili v Bílovicích pro svou komunitu dvůr pro 400 členů. Do dnešních dnů habánská kultura ovlivňuje oblast severní a západní od města Velké Bílovice, tedy největší vinařskou oblast v České republice. Tedy nejen templáři, ale i habáni stojí u zrodu těch nejlepších moravských vín.
Známé habánské náměstí, tzv. husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské sklepy zde tvoří celé náměstíčko.
Mezi Kyjovem a Veselím nad Moravou, hned vedle města Bzence, najdete ve Vracově velmi zachovalé staré habánské sklepy, a to je další důkaz velkého a rozsáhlého rozkvětu habánské kultury na našem území.
Do dnešního dne se zachovalo na Moravě mnoho staveb – zejména vinných sklepů. Ten největší vlastní malé vinařství ve Velkých Bílovicích. I po čtyřech stoletích dnes v habánských sklepích na vás dýchne atmosféra ze 16. století, jako by to bylo včera.
Prostě vína stvořená z duše i krve habánských mistrů jsou věčně krásná a mladá. Ne nadarmo se říká, že čím je víno starší, tím je lepší… in vino veritas.
PaP
